Vázací tipy aneb než začnete

Už jsme si řekli, že pro vázání je potřeba najít materiál neelastický a pokud možno hladkého povrchu bez nopků, třásní a jiných ozdobných prvků.  Tak se uzel současně dobře váže, dobře utahuje a také dobře vypadá. Spotřeba materiálu se odvíjí od složitosti uzlu a síly materiálu, množství vložených korálků a velikosti smyček, takže doporučuji před každým vázáním nejprve zhotovit vzorník a spotřeby si spočítat pro váš konkrétní účel.



Kromě vázacího materiálu, dekorativních záležitostí (korálky atd.) a velmi ostrých nůžek (jinak se vám z jemných provázků budou zatrhávat nitky) budete potřebovat také krabičku špendlíků a zapichovací podložku. Pro tenké materiály také pinzetu nebo kleštičky s dlouhými čelistmi, kterými si pomůžete při dotahování. Výhodnou, i když nikoli nezbytnou pomůckou je provlékadlo na prádlovou gumu, případně gobelínová jehla - ulehčí vám práci v případě vícenásobných vazeb.

Neváhejte špendlit si během vázání uzel na podložku - některé vazby jsou tak komplikované, že uzel v ruce neudržíte. Pouze doporučuji nepropichovat vázací materiál skrz - zejména saténové provázky jsou velmi choulostivé na jakékoli zatržení.



Často se mne lidé ptají na plastové vázací destičky, které se objevily na našem trhu (např.velkoobchod Ragos). Má smysl do nich investovat, nebo nemá?


Já jsem přesvědčená, že nemá, ale nechávám na každém, jak se rozhodne. Moje argumenty, proč ne, jsou založené zejména na tom, že destičky existují pouze na cca čtyři typy uzlů a pouze na ty základní, zatímco s jednou krabičkou špendlíků uvážete cokoli si vymyslíte, od základů po mistrovské kousky a za podstatně levnější peníze.

Žádné komentáře:

Okomentovat